Nostalgickým vlakem za poznáním k sousedům

Na uplynulý víkend 1. a 2. června si Společnost telčské místní dráhy a Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě společně připravili jízdy historickou soupravou s parní lokomotivou 433.001 "Za poznáním k sousedům". V sobotu byl na programu výlet do Drozdovic (Drosendorfu).

Cesta začala odjezdem v 8:20 ráno ze Znojma po bývalé Severozápadní dráze, kde první vlak projel v roce 1871. V Šatově lokomotiva dobrala vodu a čekala na uvolnění nádraží v Recu (Retzu). Po objetí soupravy v Recu se vlak vydal táhlým stoupáním na lokální trať z Recu do Drozdovic, po svahu Manhartského hřebene (Manhartsberg), který dělí dolnorakouskou Vinnou čtvrť (Weinviertel) od Lesní čtvrti (Waldviertel). Trať byla otevřena v roce 1910. Cestu lemovalo množství fotografů, někteří vlak sledovali v autech a po celé cestě ho na různých místech fotili. Další dobrání vody bylo ve Fládnici (Niederfladnitz)

Cesta příjemně ubíhala. V Hessendorfu jsme mohli obdivovat rybářský ráj s množstvím rybníčků a tůněk s rybami, ale také stádo srnek, divočáky, kozy a jiné zde chované zvířata. Po příjezdu do Drozdovic byli všichni přivítáni pálenkou, k čemuž vyhrávala místní kapela. Poté zaznělo z úst místostarostky milé přivítání a následovala prohlídka pamětihodností města s překladatelem.

Poté byl pro všechny přichystán oběd ve středověkém špitálu (Bürgerspital). V 15:15 byl odjezd zpět do Znojma. Ve Fládnici lokomotiva opět dobrala vodu a křižovalo se s Reblaus Expresem. Klesání do Recu nám naskytlo krásný panoramatický pohled na celé město. Po objetí lokomotivy v Recu pouštíme napřed pravidelný osobní vlak z Vídně do Znojma, abysme zase v Šatově čekali na jeho návrat ze Znojma. Je 18:15 a my přijíždíme na znojemské nádraží. Je konec dnešní cesty. Lokomotiva odjíždí do depa dobrat vodu a uhlí a bude čekat na druhý den na další cestu, tentokráte z Recu do Jemnice.

  Nedělní cesta nezačala příliš slavně. Lokomotivě se přes noc porouchal kompresor a hrozilo, že se na cestu do Jemnice kvůli poruše nevydá. Do Recu nás táhla dieselová lokomotiva 742 044. V Recu objela soupravu a byla v čele našeho vlaku. Ve Znojmě se všichni pokoušeli páru opravit. Nakonec se to přece jen povedlo a, byť s hodinovým zpožděním, vydáváme se parním vlakem k Jemnici. Pro jistotu máme na postrku onu dieslovou lokomotivu jako zálohu, kdyby něco.

V Moravských Budějovicích se díky našemu zpoždění a také vlivem špatného počasí krátí plánovaný program u Mašinkárny. I přesto byla v obležení malých i velkých. Ke všemu vyhrávala živá hudba. Mezitím parní lokomotiva objíždí soupravu a dobírá vodu.

Odjíždíme do Jemnice, po lokální trati otevřené v roce 1896.

Od Lhotic nás provází silný liják. Kvůli němu nikdo nechce jít na prohlídku města a celá skupina se přesouvá do Restaurace, kde tím pádem není místo volné. Obsluha se snaží co může všechny obsloužit. Konečně poslední host dojedl a vydává se zpět na nádraží, vlak již za chvíli odjíždí. Během chvíle, co rakouští hosté byli v Jemnici na obědě a alespoň krátce si prohlédli kostel svatého Víta, odjela lokomotiva pro místní zájemce do Třebelovic a zpět. Vracíme se opět na nádraží a souprava je již připravená k odjezdu. Bohužel se dozvídáme špatnou zprávu, šoupátko na kompresoru je opět rozbité a tak ns musí znovu táhnout dieselová lokomotiva 742. Stále prší, až za Třebelovicemi přestává. Vjíždíme do Moravských Budějovic, vítáni dalšími fotografů. Odjíždíme do Recu obklopeni dalším davem fotografů. V Recu se všichni srdečně loučí a těší se zase na nějaký další výlet.

Byť nám počasí v neděli příliš nepřálo a i po organizační stránce byla neděle daleko vypjatější než sobotní akce, lidem se velmi líbila a rádi na ni budou vzpomínat.

                      Za SVD-JZM Vladimír Jodas